Potřebuji s tebou někdy mluvit o tom, jak se s tebou cítím... Jaké nepříjemné oddalující a uzavírající pocity v sobě nosím... jak moc mě štveš... jak moc se cítím nerespektovaný/á... že mám pocit, že se o mě nezajímáš... že to, co říkám neposloucháš a nebereš tak vážně, jak to ve mě vážné je... Potřebuji ti říci spousty nepříjemných pocitů, které v sobě nosím... Potřebuji s tebou mluvit o svém osamocení, o svém strachu, o svém vzteku, o své bezmoci, o svých frustracích a bolestech...
O tom, jak mám pocit, že se jenom přizpůsobuji a nic za to... Potřebuji o tom všem mluvit a neztratit tě... Potřebuji o tom mluvit, abych to nemusel/a v sobě neustále držet a polykat to... Potřebuji o tom všem mluvit a neztratit tě... potřebuji o tom mluvit a moc tě tím vším nezahltit a neohrozit...
Potřebuji o tom mluvit a nechci v tobě vyvolat pocit, že na tebe útočím, že tě obviňuji, že za to všechno můžeš ty. Jsou to moje pocity, které mne ovládají, souvisí s tebou, protože jsi pro mne tak důležitý člověk... Ale pocity jsou mé...
Potřebuji o tom mluvit, protože mi na sobě, na tobě i na našem vztahu stále záleží... Potřebuji o tom mluvit, protože tě mám stále moc rád/a... Chybíš mi... Potřebuji o tom mluvit, aby se to ze mě mohlo uvolnit a nemusel/a jsem mít své pochybnosti, nejistoty, podivné únikové, devalvující a trestající fantazie...
Potřebuji o tom mluvit, abych nemusel/a stále dokola číst ty debilní články o naší nekompatibilitě, o toxických vztazích, o narcisech a narciskách... Potřebuji mluvit právě s tebou o těchto "amortizačních" pocitech...
Potřebuji je dostat jen ven, aby má láska k tobě mohla opět proudit volněji, svobodněji, laskavěji a odvážněji... Potřebuji s tebou mluvit, protože právě tebe stále miluji, i když mě to nyní spíše bolí... Potřebuji s tebou zatřást, abys se mnou mohl/a už konečně mluvit...
Mám totiž velký strach, že se to nedá takto vydržet, že se zblázním nebo že nás to zahubí... Potřebuji s tebou o tom všem mluvit, aby se to ve mě dalo do pohybu, aby se to ve mě uvolnilo a já zase mohl/a cítit vůni a chuť, abych se mohl/a uvolnit a otevřít do tvého naslouchání, přijetí a zájmu... Abych se mohl/a uvolnit do tvé blízkosti a být tam potom zase pro tebe, protože tuším, že i ty toho musíš mít v sobě nakumulováno...
Potřebuji s tebou mluvit, aby se opět obrodila moje víra, naděje, blízkost a láska.... Prosím, potřebuji tě.
Neboj, potřebuju to jen občas!
Doplněk pro věřící:
P. S. Bože dej nám silu, odvahu a dostatek vnitřního bezpečí...
Bože dej nám dostatek své lásky, ať nezapomene, že to, co říkáme a slyšíme je vypjaté a maskované... A že v podstatě nejde o ty vyřčená slova, ale jen o naše pocity, které nás oba tlačí do svých obran proti naší společné lásce i proti naším společným hodnotám...
Bože prosím vytvoř nám prostor ať můžeme projít tímto rozbouřeným mořem a unikli svým temným silám, které nás tak oddalují.
Pavel Rataj, 2022, online kurz: UMĚNÍ PARTNERSKÉ KOMUNIKACE