SEXUÁLNÍ TOUHA A JEJÍ ZKOUMÁNÍ

Již na konci 19. století se sexualitou zabýval Sigmund Freud. Jeho přínos je nesporně v legitimitě a populizaci ženské i dětské sexuality. A to i přesto, že za hlavní zdroj síly sexuality vnímal pudovost resp. říkal, že  jsme vlastníky sexuálního pudu. Pro tuto sílu používal pojem libido. Byl tím tak nadšen, že sexualitou vykládal mnohé ze své psychologické teorie osobnostin i ze svých psychoterapeutických náhledů. Nicméně již jeho následovníci ukázali jiné možnosti. Ale to není předmětem tohoto kurzu. Zde bychom vám rádi ukázali tři základní koncepty, které se vyvíjeli před Modelem duální kontroly. Níže jsou uvedeny hlavní tři koncepty, které jsou moc hezky popsány v knize Intimní štěstí, která je mimochodem z našeho pohledu jednou z nejpovedenějších na českém trhu. Česká sexuologie je ještě dnes značně "inspirovaná" modelem Masterse a Johnsonové ze 60. let. Ale postupně můžeme sledovat posun vpřed. Tedy posun vnímání sexuality od sexuálního pudu spíše k motivačnímu systému, kde vzrušení, touha, potěšení, spnetánní vs. responzivní touha jsou základem vnímání moderní sexuality.

Zdroj: Intimní šteští - Julie Gaia Poupětová, publikováno se svolením autorky

Představte si, že je rok 1964 a vy pracujete v laboratoři průkopnických sexuálních výzkumníků Williama Masterse a Virginie Johnsonové na Washingtonské univerzitě v St. Louis. Jste na špici vědy, snažíte se porozumět tomu, co ještě
nikdy nebylo studováno, a trávíte spoustu času zveřejňováním poptávkových inzerátů v místních novinách. Hledáte lidi, obyčejné lidi, kteří jsou nejen ochotni, ale také schopni dosáhnout orgasmu v laboratoři („výzkumné čtvrti“) a jsou připojeni ke strojům, které měří jejich srdeční frekvenci, krevní tlak, průtok krve a odezvu pohlavních orgánů. Když žena odpoví na inzerát, pozvete ji do laboratoře, kde sepíšete podrobnou lékařskou a sexuální anamnézu, provedete fyzickou prohlídku, abyste zjistili případné zdravotní problémy, a seznámíte ji s výzkumným prostorem a jeho vybavením. Až přijde příště, nacvičí si orgasmus ve výzkumné ubikaci nejprve sama a poté s výzkumným týmem v místnosti s ní. Nyní bude pozorována, měřena a hodnocena, jak se stimuluje, až po orgasmus. Pro vědu. Co budete pozorovat?

Vzrušení. Jakmile začne stimulace, její srdeční frekvence, krevní tlak a frekvence dýchání se zvýší a její malé stydké pysky a klitoris ztmavnou a otečou, čímž se oddělí vnější stydké pysky. Stěny pochvy se začnou promazávat a následně prodlužovat. Její prsa natečou a bradavky se vztyčí. Vzrušení způsobí, že se může začít potit.

Plató. Zvlčení začíná u ústí pochvy, od Bartholinových žláz. Její prsa nadále otékají a to natolik, že se zdá, že se bradavky stahují do prsou. Může zažít „sexuální nával“, koncentraci barev na hrudi. Nyní se její vnitřní stydké pysky zdvojnásobily oproti stavu klidu. Vnitřní struktury klitorisu se zvedají, vtahují vnější část nahoru a dovnitř, takže se stahuje z povrchu těla. Samotná pochva „stany“ kolem děložního čípku, otevřená a široká hluboko uvnitř těla. Zažívá mimovolní svalovou kontrakci známou jako myotonie včetně karpopedálních křečí (kontrakce svalů na rukou a nohou). Může začít dýchat nebo zadržovat dech, protože hrudní a pánevní bránice se stahují.

Orgasmus. Všechny svěrače její pánevní bránice ("Kegelův" sval) se unisono stahují - močová trubice, vagína a řitní otvor. Zažívá zrychlené dýchání, zrychlený tep a zvýšený krevní tlak. Její pánev se může houpat, různé svalové skupiny se mohou mimovolně stahovat. Zažívá náhlé uvolnění napětí, které se nahromadilo ve svalech v celém jejím těle.

Uvolnění. Prsa se vrátí na výchozí linii, klitoris a stydké pysky se vrátí na výchozí linii, srdeční frekvence, frekvence dýchání, krevní tlak, to vše se vrací na výchozí hodnotu. 

Tento čtyřfázový model sexuální reakce se rychle stal základem chápání sexuálních terapeutů, pedagogů a výzkumníků lidské sexuální reakce. Jako první vědecký popis fyziologie sexuální reakce se stal základem pro zkoumání sexuálního zdraví a také sexuálních problémů.

Nyní si představte, že jste sexuální terapeut v 70. letech 20. století a používáte čtyřfázový model k pochopení a léčbě klientů se sexuální dysfunkcí. Některým z nich můžete pomoci. Klienti s anorgasmií (nedostatkem orgasmu) se mohou naučit mít orgasmus, klienti s předčasnou ejakulací se mohou naučit ovládat orgasmus, klienti s vaginismem (vaginálními křečemi) se mohou naučit tyto svaly uvolnit. Ale existuje skupina klientů, kteří prostě nereagují na terapii  informovanou čtyřfázovým modelem.

To se stalo psychoterapeutce Helen Singer Kaplanové. Při přezkoumání selhání léčby u svých pacientů a pacientů kolegů zjistila, že klienti s nejméně úspěšnými výsledky byli ti, kteří neměli zájem o sex. Kaplanová si uvědomila, že ve čtyřfázovém modelu zcela chybí něco důležitého: touha. Celý koncept sexuální touhy zcela chyběl v dominantní teorii lidské sexuální reakce.  Zpětně to vypadá jako do očí bijící přehlédnutí, ale samozřejmě to chybělo – lidé, kteří přijdou do laboratoře masturbovat kvůli vědě, nemusejí chtít sex, prostě se musí pro účely experimentu vzrušit. Kaplanová tedy vzala čtyřfázový model z laboratoře a přizpůsobila jej prožitým zkušenostem svých klientů. Její „třífázový“ model cyklu sexuální odezvy začíná touhou, kterou  konceptualizovala jako „zájem o“ nebo „chuť k“ sexu, podobně jako hlad nebo žízeň. Druhou fází je vzrušení, které
spojuje vzrušení a plató do jedné fáze, a třetí fází je orgasmus. Po desetiletí sloužil Kaplanův nový trojfázový model sexuální odpovědi jako základ pro diagnostická kritéria v Diagnostickém a statistickém manuálu Americké psychiatrické asociace. Můžete mít normální nebo problematickou touhu, normální nebo problematické vzrušení a 
normální nebo problematický orgasmus. Řada těchto diagnóz má nyní účinnou léčbu, včetně kognitivně-behaviorální terapie, všímavosti, senzomotorických terapií a léků. Rychlý posun vpřed o další dvě desetiletí. Nízká touha a nesoulad touhy jsou nyní nejčastějšími důvody, proč lidé vyhledávají sexuální terapii, zatímco jiní klienti zažívají „hypersexualitu“, kdy se cítí mimo kontrolu nad svou touhou a chováním. Co se děje? Jak může tolik lidí bojovat s nedostatkem touhy, zatímco jiní bojují s příliš velkým množstvím? Proč se úroveň touhy mění? Co řídí, zda a kdy máme zájem o sex? Kolik touhy je přesně tou "správnou" touhou?

Na přelomu 21. století navrhla dvojice sexuálních výzkumníků z Kinseyho institutu model sexuální reakce, který na tyto otázky odpověděl. Nebyl to jen popis toho, co se děje v těle, jako práce Masterse a Johnsona, nebo dokonce popis toho, co se děje v sexuálním vztahu, jako Kaplanův. Byl to popis mozkového mechanismu, který řídí sexuální odezvu - model duální kontroly sexuální reakce, který změnil celé chápání toho, jak sex funguje. Přináší model nezávislých systému "brzd" a "plynu". Přináší poznatky o jednotlivých rozdílech v citlivosti brzd a plynu. Zjišťuje citlivější akcelerátory u mužů a citlivější brzdy u žen. Zajímavější než jen to, jak citlivé jsou mechanismy, je, jak tyto mechanismy souvisí s vaší náladou, vaším prostředím a zajímavým kontextem...

The Dual Control Model of Sexual Response - Jansen a Bancroft, Kinsey Institute

Model dvojí kontroly sexuální odezvy, vyvinutý koncem 90. let 20. století Erickem Janssenem a Johnem Bancroftem v Kinsey Institute, daleko přesahuje dřívější modely lidské sexuality tím, že popisuje nejen to, „co se děje“ během vzrušení – erekci, lubrikaci atd. – ale také centrální mechanismus, který řídí sexuální vzrušení, které řídí, jak a kdy reagujete na pohledy, zvuky, pocity a nápady související se sexem.

A jak to funfuje? Váš centrální nervový systém (váš mozek a mícha) se skládá z řady partnerství akcelerátoru a brzd –
jako je párování vašeho sympatického nervového systému („urychlovač“) a vašeho parasympatického
nervového systému („brzdy“). “). Základním poznatkem modelu duální kontroly je, že to, co platí pro
ostatní aspekty nervového systému, musí platit také pro mozkový systém, který koordinuje sex:
sexuální akcelerátor a sexuální brzdy.  Takže model dvojí kontroly sexuální odezvy, jak název napovídá, se skládá ze dvou částí:

Sexuální excitační systém (SE). Akcelerátor vaší sexuální reakce. Přijímá informace o sexuálních podnětech v okolí – věcech, které vidíte, slyšíte, cítíte, dotýkáte se jich nebo si je představujete – a vysílá signály z mozku do genitálií, aby jim řekl: „Zapněte!“ SE neustále prohledává váš kontext (včetně vašich vlastních myšlenek a pocitů) a hledá věci, které se týkají sexu. Vždy působí hluboko pod úrovní vědomí. 

Systém sexuální inhibice (SI). Vaše sexuální brzdy. „Inhibice“ zde neznamená „plachost“, ale spíše neurologické signály „o“. Výzkum zjistil, že ve skutečnosti existují dvě brzdy, které odrážejí různé funkce inhibičního systému. Jedna brzda funguje v podstatě stejně jako plyn. Všímá si všech potenciálních hrozeb v prostředí – všeho, co vidíte, slyšíte, cítíte, čeho se dotýkáte, co ochutnáváte nebo si představujete – a vysílá signály, které říkají: „Zastav!“ Je to jako nožní brzda v autě, která reaguje na podněty v daném okamžiku. Stejně jako akcelerátor snímá v okolí, zda se nezapnul, tato brzda snímá vše, co váš mozek interpretuje jako dobrý důvod, proč se právě teď nevzrušovat – riziko přenosu, nechtěného těhotenství, sociálních důsledků atd. A celý den vysílá stálý proud "Otoč!" zprávy. Tato brzda je zodpovědná za to, aby se nedošlo k nevhodnému vzrušení uprostřed obchodního jednání nebo na večeři s rodinou. Je to také systém, který přepne spínač o, pokud vejde uprostřed milování do pokoje vaše babička. Druhá brzda je trochu jiná. Je to spíše jako ruční brzda v autě, chronický, nízkoúrovňový signál „Ne děkuji“. Pokud se pokusíte jet se zataženou ruční brzdou, možná se vám podaří dostat tam, kam chcete, ale bude to trvat déle a spotřebujete mnohem více plynu. Tam, kde je nožní brzda spojena se „strachem z důsledků výkonu“, ruční brzda je spojena se „strachem ze selhání výkonu“, jako je strach z toho, že nedosáhnete orgasmu.

Důsledky  této základní myšlenky jsou silné, protože můžete okamžitě pojmout všechny sexuální funkce – a všechny sexuální dysfunkce – jako rovnováhu mezi brzdami a plynem. Máte-li potíže s jakoukoli fází sexuální reakce, je to  proto, že urychlovač není dostatečně stimulován? Nebo jsou brzdy příliš stimulovány? Ve skutečnosti běžnou chybou lidí, kteří bojují s orgasmem nebo touhou, je domněnka, že problémem je nedostatek urychlovače; je  pravděpodobnější, že problémem je příliš mnoho brzd. Jakmile rozpoznáte, zda se problém týká plynu nebo brzd, velmi pravděpodobně přijdete také na řešení, jak to změnit.

VÍCE NAJDETE TŘEBA V TĚCHTO PUBLIKACÍCH

Více o tom, jak v partnerském vztahu posilovat touhu, aby v dlouhodobém vztahu mohla být stále živou esencí, se dozvíte v našem online kurzu: : INTIMITA, EROTIKA A SEX