NASLOUCHÁNÍ JAKO ZTRACENÝ MOST MEZI DVĚMA SVĚTY

Když se řekne naslouchání, hodně lidem se vybaví spíše něco nepříjemného:
1. „Ty mlč, teď mluvím já.“
2. „Pokud mě slyšíš a rozumíš, tak to udělej.“
3. Trénink techniky aktivního naslouchání – nejlépe s předáváním kolíků nebo výměnou po pěti minutách.

Slovo naslouchání dnes zní jako fráze z laciného návodu na lepší vztahy. Jako další „soft skill“, který si máme osvojit, když chceme, aby to doma fungovalo. Mnoho z nás už toto slovo dráždí na první našlápnutí, protože se jim emočně, nebo dokonce tělově, pojí s minulostí, s poslušností, s ponížením či s devalvací. Jen si vezměte, kolikrát jste ve svém životě museli slyšet, že neslyšíte, že nerozumíte, že jste slyšeli špatně – nebo že to, co jste slyšeli, jste pochopili špatně.

Pravdou je, že neznám příliš partnerských dvojic, které by se vyžívaly v tom, že po nocích trénují aktivní naslouchání. Pokud žijete v dlouhodobém partnerském vztahu, moc to nezkoušejte – hrozí vám totiž další neúspěch. V partnerském vztahu totiž nejde o to, kdo jak dobře zvládne techniku naslouchání, ale o to, zda máte chuť, sílu a odvahu vytvořit dotyk. Vytvořit spojení. Navštívit svět vašeho partnera. 

Být slyšen neznamená, že druhý mlčí, když mluvím. Ani že opakuje má slova nebo přikyvuje na znamení, že chápe. Dokonce (bohužel/bohudík) to neznamená ani to, že druhý se začne hned měnit, nebo že bude (ne)bude dělat "to něco", co právě slyšel. "Být slyšen" znamená, že se moje zkušenost dostala k němu – a že tam něco udělala. Že se mnou zůstal, i když jsem mluvil z bolesti. Že mě nesoudil, že mě nevysvětloval, že mě neměnil. Že mě potkal. Že mě přijímá, že ho to zajímá. Že tomu věnuje svou energii, čas, pozornost, zájem a ochotu slyšet a třeba i porozumět.

Proto v partnerských vztazích nejde tolik o naslouchání jako dovednost, ale o naslouchání jako projev zájmu a odvahy být přítomen. Když partner mluví, neptá se: „Slyšíš mě?“, ale: „Dáš mi místo ve svém světě?“ A v tu chvíli jde o všechno.
Naslouchání není jen pauza mezi slovy, ale aktivní a přítomná část rozhovoru. V dlouhodobých vztazích však často zůstává opomíjené – ne snad proto, že by partneři nechtěli slyšet, ale proto, že "nevědí", jak přejít z vlastního světa do světa partnera. A nebo když už naslouchají, často mají nereálná očekávání: že druhý „pochopí všechno správně“, že ihned změní své chování, nebo že se celá situace magicky vyřeší jedním rozhovorem.

Ve skutečnosti ale skutečné naslouchání začíná tam, kde končí naše potřeba mít pravdu – a otevírá se prostor pro zvědavost, porozumění a propojení. Právě to je moment, kdy se z rozhovoru stává vztahový tanec, ne jen výměna informací. A ten tanec potřebuje dva – nejen mluvícího, ale i přítomného naslouchajícího. Proto tak často selháváme. Protože naslouchání není jen technika. Je to stav mysli, otevřenosti a nervového systému. A také důvěry, že mě druhý neunese jen jako příběh, ale i jako bolest, rozpor nebo chaos.

Každý z nás může mít tuto potřebu samozřejmě různě silnou. Ale všichni ji máme. Mají ji dokonce i ti, kdo ve vztahu již delší dobu mlčí. Ti, kteří nemají odpovědi. Ti, kteří již rezignovali. Ti, kteří se ve vztahu uchýlili do vyhnanství nebo obranných úkrytů.

Naslouchání není pro každého. Jak říká párový terapeut Stan Tatkin: "Není pochyb o tom, že nejčastěji reagujeme na základě své biologie, stereotypů, nevědomých vzorců, aktuálního stavu neurobiologie, stavu hormonů a míry aktivovaného vzruchu naší nervové soustavy... ale i přesto je stále více těch, kteří chtějí objevit kód vědomnějšího partnerství."

Na druhou stranu sledujeme i dnes velké množství partnerských vztahů, kde jeden z partnerů je stále více odtažitý a druhý o to více "vyžadující"... A pak jsou tu ještě ty vztahy, kde to už oba dva vzdali, protože každý další pokus je pro ně bolestí, ve které nechtějí zůstat odmítnuti a opuštěni. Samota se pro ně stává zdrojem bezpečí.

Naslouchání není pro každého. Ale co když v tom nemusíte být sami? Přestaňte si myslet, že to nejde posunout. Ale to neznamená, že máte něco začít měnit. Možná právě tohle už máte za sebou. Co když ale nejde o změnu? Co když jde nejdříve o ztišení?

Couples Stare at Each Other for 4 Minutes Straight | Glamour

Pozn: Pokud nemluvíte anglicky, zapněte si v levém rohu videa  ikonku Titulky a v ozubeném kolečku Nastavení si zvolte Automatický překlad: čeština

PRÁCE S ČÁSTMI

Práce s část

Peter Fonagy: What is Mentalization? |Simms/Mann Institute

Peter Fonagy: What is Mentalization? |Simms/Mann Institute

Pozn: Pokud nemluvíte anglicky, zapněte si v levém rohu videa  ikonku Titulky a v ozubeném kolečku Nastavení si zvolte Automatický překlad: čeština

PĚT VĚCÍ O VAŠICH ČÁSTECH...

Pozn: Pokud nemluvíte anglicky, zapněte si v levém rohu videa  ikonku Titulky a v ozubeném kolečku Nastavení si zvolte Automatický překlad: čeština