UMĚNÍ NASLOUCHAT

„Představa, že si budeme rozumět, slyšet se a být slyšeni jen proto, že se milujeme… je jedna z nejkrásnějších a nejbolestnějších lží, které si ve vztahu vyprávíme.“

LÁSKA BEZ NASLOUCHÁNÍ NESTAČÍ. PRÁVĚ TAM ZAČÍNÁ TICHO, KTERÉ BOLÍ.

Mnoho lidí věří, že klíčem ke zdravé komunikaci je umět dobře mluvit. Vyjádřit, co cítíme, co si myslíme, co potřebujeme. A ano – i to je důležité. Ale teprve tehdy, když se k tomu přidá skutečné naslouchání, může vzniknout něco hlubšího. Mnoho párů v různých fázích svého vztahu zažívá nedorozumění, konflikty či momenty, kdy komunikace není možná, nebo vytváří pocity míjení, neporozumění či osamocení. Většinou však neselhává mluvení, ale právě naslouchání.

Naslouchání – ne jako technika, ale jako postoj. Jako zájem, vnitřní nastavení, ochota být opravdu s druhým v jeho světě. S jeho emocemi, myšlenkami, potřebami a významy… a přitom neztratit sebe. Jenže právě tady začíná být situace složitá. Protože mnoho lidí by i rádo naslouchalo – chtějí se ptát, být otevření, držet prostor. Ale sotva se přiblíží k odlišnosti, emoci, bolesti či tlaku druhého, něco v nich zareaguje. Jedna část se chce napojit, jiná se stáhne, útočí, brání se, vysvětluje nebo utíká pryč. A tak, přestože mají zájem a dobrý úmysl, naslouchání nevydrží. Ne proto, že by nechtěli. Ale proto, že v blízkosti emoční vazby se aktivují části, které jinde spí.

KDE DVA MLUVÍ, NENÍ NIKDO, KDO BY NASLOUCHAL.

Naslouchání totiž nestojí jen na dovednosti. Stojí na vnitřním bezpečí. Na naší kapacitě být v kontaktu – i když je nepříjemný, bolestivý, matoucí. Naslouchání posiluje blízkost a napojení. Ale přesto – není to řešení. Je to mistrovská třída. Je to forma vztahové praxe, která vyžaduje zájem, odolnost a trénink. Ve většině běžných vztahů s tím možná nemáme problém. Nasloucháme kolegům, přátelům, dětem. Ale právě v partnerství, kde je přítomna vazba, zranitelnost a historie, se děje něco jiného. A právě tam je naslouchání nejvíc potřeba. A taky nejtěžší.

„Skutečné naslouchání je větší projev lásky než tisíc slov ‘miluju tě.“

Tento kurz není o tom, jak mluvit správně. Je o tom, jak zvládnout zůstat přítomní, když slyšíme něco, co v nás spustí pohyb. O tom, jak poznat, která naše část přestala naslouchat. A jak vytvořit v sobě prostor, ve kterém může být druhý slyšen – a my neztrácíme sebe. Protože teprve tehdy, když opravdu slyšíme, začínáme být spolu.

Zveme všechny právě teď

KOLIK BOLESTI VZNIKÁ Z TOHO,  ŽE UMÍME MLUVIT… ALE NEUMÍME SLYŠET. PRÁVĚ TAKOVÉ ROZHOVORY JSOU ZAČÁTKEM MLČENÍ JEDNOHO A VYČÍTÁNÍ DRUHÉHO...

SLOVA LÉTAJÍ, ALE NASLOUCHÁNÍ DRŽÍ PROSTOR.

Někdy se snažíme vysvětlit všechno správně. Dáváme si pozor na slova, na tón, na to, abychom nic neřekli moc ani málo. Ale přesto se míjíme. Ten druhý mlčí, stáhne se, nebo reaguje úplně jinak, než jsme čekali. A najednou nevíme, co se vlastně stalo.

Možná totiž mluvíme... a přitom neslyšíme.
Možná se snažíme být srozumitelní… ale nejsme dostupní.
Možná jsme příliš zaměstnaní vlastním sdělením, obavou, obranou – že nám uniká to nejdůležitější:
vnitřní prostor pro druhého. Tam, kde není naslouchání, neprohlubuje se napojení. Vzniká pouze dialog dvou světů, které se snaží prosadit, obhájit, vysvětlit nebo utéct. Ale skutečné spojení se rodí až ve chvíli, kdy dokážeme slyšet, co druhý říká – i když to není snadné.

"Mluvit umíme. Naslouchat se musíme učit."

Někdy naopak nasloucháme tolik, že ztratíme sami sebe. Naslouchání ale nemusí být vždy projevem otevřenosti a vnitřní síly. Pro některé z nás se stalo způsobem, jak ve vztahu přežít. Jak být tím, kdo chápe, kdo se přizpůsobí, kdo je „ten klidný“ – a tím se vyhne konfliktu, odmítnutí nebo ztrátě. V takovém naslouchání ale často mizíme sami sobě. Přestáváme být v kontaktu se svým vlastním hlasem, potřebami, hraničemi. A i když působíme vnímavě a klidně, uvnitř zůstáváme nevidění a sami. Naslouchání bez vnitřní opory není darem. Je to obrana.
A naslouchání, které přetéká, může být stejně osamocené jako to, které chybí.

Jde o to, jak zůstat slyšící a zároveň slyšený. Jak být přítomný – a nezmizet. Jak být s druhým – a nezradit sebe.

PRO KOHO JE CYKLUS URČENÝ?

Proč do toho chceme jít? Co chceme přinést nového?

Cyklus, v přímém přenosu či ze záznamu, jsme připravili pro všechny, kterých se téma vztahové komunikace, míjení a opravdového slyšení hluboce dotýká. Je vhodný jak pro jednotlivce, tak i pro páry – a to i v případě, že kurz absolvuje jen jeden z partnerů. Primárně je určen zvídavé veřejnosti, ale bohatě inspiruje i kolegy, kteří ve sv= praxi mají páry přímo k dispozici.