"VNITŘNÍ TÝM A PRÁCE S ČÁSTMI" V PSYCHOLOGII A PSYCHOTERAPII

Příspěvěk z online kurzu: VNITŘNÍ TÝM

Metafora vnitřního týmu popisuje různé části osobnosti člověka jako členy týmu. Každá část má své vlastní potřeby, názory, emoce a motivace a někdy mohou tyto části být v konfliktu, nebo harmonii. Tento přístup umožňuje člověku lépe porozumět svým vnitřním procesům tím, že tyto části pojmenuje a zkoumá jejich vzájemné interakce. V rámci práce s částmi se pak zaměřujeme na integraci těchto různých částí tak, aby člověk dosáhl větší vnitřní harmonie a sebepřijetí.


Nejen psychologie, ale také pestré psychoterapeutické přístupy již běžně vychází z toho, že člověk není jednoduchá a jednotná bytost, která by díky své duševní struktuře byla sama se sebou zajedno. Člověk je naopak bytost složená z různých částí, které mohou být i navzájem protikladné, prosazují různé zájmy, aktivují se v určitých situacích a výrazně komplikují vědomím a vůlí realizovaná rozhodnutí. 

 

Psychologie a psychoterapie je protkána uvažováním o částech lidské duše. Od Freudovy struktury osobnosti (id, ego, superego), Jungova hlubinného vnímání duše skrze vrstvy archetypů (anima, animus, stín, persona, Self, mudrc, hrdina, kejklíř, božské dítě atd.), Berneho transakčně analytické stavy ega  (vnitřní dítě, dospělý a rodič), přes Satirové "parts party" a vnitřního divadla, Perlsovy gestaltové figury a části na židlích (já, ne-já, prožívající, pozorující, pasivní, aktivní, top vs. under dog, autentické vs. přizpůsobující "Já". A pak jsou zde další výrazné přístupy Pessa (PBSP), Friedemanna Schulze von Thun ("Vnitří tým") až po modernější a pestrá  schémata Jeffryho Younga nebo aplikace vnitřních částí do IFS (Internal family systém - hasiči, manažeři, vyhnanci, já) Richarda Shwartze propojené s využítí vnitřních částí pro léčbu traumatu, kterou najdeme třeba u světoznámého Van der Kolka

"Všichni sestáváme z částí. Právě teď si část mě chce schrupnout; jiná část chce pokračovat v psaní. Část mě dotčená nepříjemnou e-mailovou zprávou chce poslat pichlavou odpověď, která by pisatele uzemnila, zatímco jiná část nad tím chce mávnout rukou. Většina těch, kdo mě znají, už se setkala s mou vášnivou, srdečnou a podrážděnou částí; někteří se setkali s malým vrčícím psem žijícím uvnitř mne. Moje děti si vzpomínají na rodinné dovolené s mými hravými a dobrodružnými částmi."

 Tyto části nejsou pouhé pocity, nýbrž jasně vymezené způsoby bytí, s vlastními přesvědčeními záměry a rolemi v celkové ekologii našeho života. "To, nakolik vycházíme se sebou samými, závisí do značné míry na naší schopnosti vnitřního leadershipu - na tom, jak dobře jednotlivým částem nasloucháme, jak je opečováváme a bráníme jim v tom, aby se vzájemně sabotovaly. Části mnohdy působí jako nezávislé celky, ačkoliv ve skutečnosti ve složité konstelaci našich myšlenek, emocí a počitků představují pouze jeden dílčí prvek."

 Zdroj: Tělo sčítá rány, Bessel van der Kolk, nakladatelství Jan Melvil, 2021.

---------------------------------

Každá významná psychologická škola uznává, že lidé mají různé subosobnosti, a dává jim různá jména. V roce 1890 William James napsal: "Je třeba připustit, že .... celkové možné vědomí může být rozděleno na části, které existují současně, navzájem se však ignorují a sdílejí mezi sebou poznávaný předmět." Carl Jung napsal: “Psýché se chová stejně jako tělo - a to jako seberegulující soustava, která tíhne k rovnováze. V přirozeném stavu se jednotlivé části lidské psyché mezi sebou přetlačují a protiřečí si. Smíření těchto protikladů je velkým problémem.

Protivníkem totiž není nikdo jiný než ten druhý ve mně." 

Pojetí mysli jako určitého druhu společenství potvrzuje i moderní neurověda. Michael Gazzaniga, který provedl průkopnický výzkum oddělených mozkových hemisfér, dospěl k závěru, že se mysl skládá z poloautonomních funkčních modulů, z nichž každý hraje určitou úlohu. Ve své knize The Social Brain (Sociální mozek, 1985) píše: "Co však s myšlenkou, že já není jednotnou bytostí a že v nás může existovat několik oblastí vědomí? ... Z našich studií [oddělených hemisfér] vyplývá, že existuje doslova několik já  a že spolu nutně nemusejí vnitřně komunikovat." Vědec Marvin Minsky z Massachusettského technologického institutu, průkopník umělé inteligence, prohlásil: "Legenda o jediném já může vést k tomu, že se v našem zkoumání mineme cílem... Myšlenka, že uvnitř našeho mozku existuje společenství různých myslí, dává  smysl. Stejně jako rodinní příslušníci mohou i tyto jednotlivé mysli spolupracovat, aby si vzájemně pomáhaly, přičemž každá z nich má vlastní duševní prožitky, o nichž se ty druhé nikdy nedozvědí."  

VYUŽITÍ VNITŘNÍHO TÝMU

Příklad využití vnitřního týmu: Osobní rozvoj pomocí vnitřního týmu od Schulze von Thun


Použití metafory vnitřního týmu může být například velmi užitečné i na úrovni partnerských vztahů. Každý partner má svůj "vnitřní tým" složený z různých částí osobnosti – například část, která chce být milující a otevřená, ale také část, která se bojí zranitelnosti. Když každý partner lépe porozumí svému vnitřnímu týmu a jak se jeho různé části projevují ve vztahu, může to přinést hlubší porozumění a empatii.  A nebo se může zaměřit na to, jak jednotlivé části každého partnera interagují nejen uvnitř, ale i mezi sebou navzájem. Může to odhalit dynamiku, kde například jedna část u jednoho partnera aktivuje obrannou část u druhého, což vede k napětí. Nebo může být zajímavé sledovat, jak se tyto postavy mohou prolínat nebo reagovat na vnitřní postavy druhého partnera. Například vnitřní kritik jednoho může vyvolat obranného ochránce u druhého.

---------------------

Metafora vnitřního týmu se může využít v různých oblastech a tématech, přičemž je velmi flexibilní v tom, jak umožňuje prozkoumávat vnitřní dynamiku. Lze ji využít jak při individuální práci, tak při párovém či skupinovém složení. Tady je pár příkladů, kde se tato metafora často používá:

  • Sebekritika a nízké sebevědomí – Klienti, kteří mají silného vnitřního kritika, často bojují s pocity méněcennosti nebo sebepoškozujících myšlenek. Pomocí práce s vnitřním týmem lze identifikovat a změnit vztah ke kritickým částem a posílit části, které přinášejí laskavost a podporu.
  • Rozhodovací paralýza – Když se klienti cítí neschopní učinit rozhodnutí, často to znamená, že různé části jejich vnitřního týmu jsou v konfliktu. Práce s těmito vnitřními hlasy (například část, která chce riskovat, vs. část, která se bojí neúspěchu) může pomoci k větší jasnosti a vyváženosti.
  • Úzkost a strach – U klientů s úzkostí může existovat několik vnitřních částí, které se snaží chránit před domnělým nebezpečím. Pomocí této metafory se dá identifikovat, které části přispívají k úzkosti, a nabídnout jim nový způsob, jak zvládat situace.
  • Vnitřní konflikty a sebe-sabotáž – Často jsou lidé rozpolceni mezi dvěma silnými touhami, například mezi touhou po bezpečí a po svobodě. Práce s vnitřním týmem pomáhá tyto konflikty pojmenovat a zprostředkovat komunikaci mezi těmito částmi.
  • Zranitelnost a obrana – U lidí, kteří mají tendenci stavět si emocionální zdi nebo se vyhýbat intimitě, lze pomocí této metafory zkoumat obranné části (např. ochránce) a zranitelné části (např. vnitřní dítě). To může pomoci k lepšímu porozumění a uvolnění obrany.
  • Vztahové problémy – V párové terapii mohou jednotlivé části jednoho partnera aktivovat určité části u druhého. Například vnitřní kritik jednoho může spustit ochránce u druhého, což může vést k cyklům nedorozumění. Metafora vnitřního týmu pomáhá těmto dynamikám porozumět.
  • Témata nevěry a mileneckých vztahů je pro práci s metaforou vnitřního týmu velmi zajímavá, protože často zahrnují vnitřní konflikty a komplexní emocionální dynamiku. Když mluvíme o nevěře, může tato metafora pomoci lidem lépe porozumět tomu, co se děje uvnitř nich samotných a jaké různé části jejich osobnosti jsou do situace zapojené.
  • Trauma (včetně posttraumatické stresové poruchy) – Zde se často objevují části zaměřené na ochranu před bolestí, zranitelné části, a také části spojené se strachem nebo studem.
  • Stud a vina – Práce s částmi, které prožívají stud (např. kvůli minulým chybám nebo selháním), je klíčová pro sebereflexi a uzdravení. Tyto části často potřebují přijetí a odpuštění.
  • Hněv a agrese – Práce s částmi, které prožívají nebo potlačují hněv, může pomoci pochopit jeho příčiny a naučit se s ním lépe zacházet.
  • Sebepoškozování – Často souvisí s vnitřními částmi, které se snaží zvládat emocionální bolest prostřednictvím fyzického poškozování.
  • Strach z intimity a závazků – Téma, kde se často střetává touha po blízkosti s obavami ze zranitelnosti.
  • Ztráta a smutek – Různé části osobnosti mohou zpracovávat zármutek a smutek odlišně, což je důležité pro uzdravení.
  • Fóbie a iracionální obavy – Zde může práce s vnitřními částmi odhalit, které části osobnosti se snaží ochránit jedince před nebezpečím (i když přehnaným).
  • Prokrastinace – Často zahrnuje vnitřní konflikt mezi částí, která se bojí selhání, a částí, která touží po úspěchu.
  • Sebepřijetí a identita – Lidé, kteří bojují s přijetím sebe samých nebo s otázkami identity (např. sexuální orientace, gender), často zažívají vnitřní konflikty, kde může být tento přístup užitečný.
  • Workoholismus – Zde se střetávají části toužící po uznání a úspěchu s částmi, které mohou být vyčerpané nebo přehlížené.
  • A dále třeba: poruchy příjmu potravy (např. anorexie, bulimie), závislosti a spoluzávislosti (alkohol, drogy, hazardní hry, atd.), obezita a přejídání, nespavost (často spojená s vnitřním napětím nebo stresem), perfekcionismus či chronický stres a vyhoření...

Více o tom, jak na práci s vnitřními částmi a vnitřním týmem, se dozvíte v našem online kurzu:  VNITŘNÍ TÝM


Jak metafora vnitřního týmu může pomoci při práci s nevěrou?
Porozumění motivacím a potřebám
Lidé, kteří se dopustí nevěry, často prožívají vnitřní konflikt. Například:
Část toužící po intimitě nebo uznání může být nespokojená s tím, jak je emocionálně naplněna v aktuálním vztahu, a hledá tyto potřeby jinde.
Část, která cítí vinu nebo odpovědnost se může objevovat jako reakce na jednání nevěry, ale je v konfliktu s touhou po vzrušení nebo útěku. Rozpoznání těchto částí pomáhá klientovi lépe pochopit, proč k nevěře došlo.
Zkoumání emocionálních zranění
U osoby, která nevěru zažila, se mohou objevit různé části:
Zraněná část – Část, která se cítí zrazená a má silné emocionální reakce, jako je hněv, smutek, nebo pocit opuštěnosti.
Ochránce – Tento člen vnitřního týmu může reagovat tím, že se snaží chránit klienta před dalším zraněním tím, že uzavírá emoce nebo vzdaluje partnera.
Terapie může pomoci těmto částem najít prostor pro uzdravení a lépe zpracovat, co se stalo.
Konflikt a rozhodnutí
Nevěra často přináší dilema ohledně toho, jak pokračovat ve vztahu:
Část, která chce odejít může být hnána touhou chránit se před dalším zraněním a zklamáním.
Část, která chce zůstat může být motivována láskou, společnou historií nebo touhou po obnovení důvěry.
Identifikace těchto částí a jejich potřeb může pomoci klientovi ujasnit si, jaké kroky jsou pro něj nejlepší.
Uzdravení a integrace
Práce s vnitřním týmem může přispět k tomu, aby jednotlivé části dostaly hlas a prostor. Například:
Část, která se cítí zranitelná, potřebuje podporu a empatii.
Část, která se cítí vinná, potřebuje odpuštění a sebereflexi.
V terapii se pracuje na tom, aby se tyto části integrovaly a vytvořily novou rovnováhu, kde klienti mohou najít nový způsob, jak přistupovat ke vztahu.
Využití v párové terapii
Když pracuješ s párem, může být užitečné prozkoumat, jak vnitřní týmy obou partnerů interagují. Například:

Vnitřní kritik jednoho z partnerů může aktivovat obranné mechanismy druhého, čímž vytváří cyklus nedorozumění.
Zraněné části obou partnerů mohou ztěžovat komunikaci, protože obě strany se cítí napadené nebo nepochopené.
Metafora vnitřního týmu tak umožňuje zviditelnit tyto dynamiky a pracovat na komunikaci, kde každý partner pochopí, co se děje uvnitř toho druhého.

Jak ti tento přístup k tématu nevěry připadá? Vidíš v tom něco, co bys chtěl použít nebo rozšířit?