PROJEKCE - Podobenství o jeskyni (Platón)

Úryvek z online kurzu: PROJEKCE A PŘENOS

PLATÓN (427 př. n. l. – 347 př. n. l.) byl řecký filosof, pedagog a matematik. Jméno Platón je pouze obecně rozšířený pseudonym tohoto filosofa, jeho původní jméno bylo Aristoklés, syn Aristóna a Periktiony. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších myslitelů vůbec; britský filosof A. N. Whitehead napsal, že celá západní filosofie je jen komentář k Platónovi. Platón založil athénskou Akademii, jež pak byla vzorem evropským univerzitám a vědeckým institucím. 

Zdroj: wikipedie.cz

Video přehrávač
00:00
00:00 | 04:33
1.00x
  • 0.50x
  • 0.75x
  • 1.00x
  • 1.25x
  • 1.50x
  • 2.00x

Plato’s Allegory of the Cave - Alex Gendler

Podobenství o jeskyni (také mýtus o jeskyni) je obsaženo v Platónově díle Ústava (514a-520a), kde slouží ke srovnání "vlivu vzdělání a jeho nedostatku na naši přirozenost". Popisuje skupinu lidí přikovaných po celý život řetězy ke stěně jeskyně, takže mohou vidět pouze prázdnou stěnu proti nim. Tito lidé mohou pozorovat pouze stíny vrhané na prázdnou stěnu ohněm za nimi. Pro uvězněné lidi představují tyto stíny jedinou skutečnost, kterou jsou schopni vnímat. Sókratés následně vysvětluje, že se filosof podobá vězni, který se osvobodil z jeskyně a pochopil, že stíny na zdi nejsou skutečné, protože nyní může vnímat pravou povahu skutečnosti a nikoli jen její stíny, jako ostatní vězni.

Na začátku Sókratés žádá Glaukóna, aby si představil jeskyni, kde jsou od dětství uvězněni lidé. Tito vězni jsou přikováni řetězy tak, že se nemohou hýbat a jsou nucení hledět pouze na stěnu před sebou. Nemohou tedy vidět zbytek jeskyně, sebe navzájem ani sebe samotné . Za vězni hoří oheň, přičemž mezi ohněm a vězni je vyvýšená cesta lemovaná nízkou zídkou, za níž chodí lidé, kteří nosí různé věci nebo loutky "podoby lidí i zvířat z kamene i ze dřeva i všelijak vyrobené" . Pouze tyto věci vyčnívají nad zídku, takže vězni vidí pouze stíny těchto předmětů a nikoli však stíny lidí, kteří je nesou. Scénu Sókratés přirovnává ke kejklířskému představení stínového divadla. Vězni vidí jen stíny vržené na stěnu před nimi a slyší jen zvuky odražené od stěny, takže se mylně domnívají, že je vydávají samy stíny. 

Autor: 4edges – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0

Pro tyto vězně představují stíny celou jejich skutečnost, protože nikdy neviděli nic jiného. Neuvědomují si, že to, co vidí, jsou jen stíny předmětů před ohněm, tím méně pak, že tyto předměty znázorňují skutečné věci existující venku mimo jeskyni... Platón pak předpokládá, že je jeden vězeň osvobozen, je přinucen se otočit a tak uvidí oheň. Světlo ho oslní, bolí ho z něj oči a je proto pro něj těžké vidět samotné předměty vrhající stíny. Když je mu řečeno, že to, co předtím viděl, není skutečné, protože skutečné jsou věci, které se nyní snaží uvidět, nebude tomu věřit. Ve svém utrpení, se osvobozený vězeň odvrátí a bude se chtít vrátit k tomu, co byl zvyklý vídat, tedy ke stínům věcí. Platón píše: "...že by ho bolely oči a že by se obracel a utíkal k tomu, nač se dovede dívat, a měl by za to, že toto je vskutku zřetelnější, než co se mu ukazuje." ...Sluneční světlo tu zastupuje novou skutečnost a vědění, které osvobozený vězeň zakouší.

Platón pokračuje tvrzením, že osvobozený vězeň bude postupně považovat skutečný svět za hodnotnější než svět vnímaný v jeskyni. "Bude sám sebe považovat za šťastného pro tu změnu, oněch pak by litoval" a bude se snažit přivést své druhy z jeskyně také ven do slunečního světla. Ostatní vězni usoudí, že oslepení navrátivšího se vězně svědčí o tom, že cesta ven z jeskyně je nebezpečná a budou odmítat ji také podstoupit. Sókratés uzavírá, že ostatní vězní, pokud by to bylo možné, se pokusí zabít každého, kdo by se pokoušel je vyvléci ven z jeskyně.

Že je vám to povědomé? Možná znáte některý z těchto kulturních produktů inspirovaných podobenstvím o jeskyni...  

Zdroj: wikipedie.cz


Více o tom, jak na projekce a přenosy, o tom jak ty fenomény olivňují naše vnímání a především naše vztahy, se dozvíte v našem online kurzu: PROJEKCE A PŘENOS